Katolická charismatická obnova
  

Hlavní menu:


Dech Boží služby uzdravování a modlitby

David Curry
20.05.2012, kategorie: Křesťanský život

David Curry, sedmdesátiletý vedoucí malé modlitební skupiny
v Stockportu mluví o svém společenství :

Dech Boží služby uzdravování a modlitby

Když jsem byl rok a půl v důchodu, začal jsem se modlit novenu za to, co
dál v životě. A Bůh mi rychle odpověděl. Dostal jsem se do katolické modlitební
skupiny, která organizovala mše svaté s modlitbami za uzdravení. Její vedoucí manželský pár
chtěl právě kvůli stáří předat vedení a mne Bůh postrčil dopředu.

Během času kněží začali být poněkud nedostatkoví pro službu
uzdravování a tak bylo rozhodnuto, že musíme být zapojeni více my sami. Pro
povzbuzení jsem žádal lidi z různých skupin v této službě o nějaká svědectví. Ale
nic nebylo. Rozhodli jsme se tedy, že budeme mít naše vlastní svědectví. Chtěli
jsme každému dokázat, že Bůh je dosud u díla. Byli jsme rozhodnuti vyvyšovat
Jeho svaté jméno. Mají-li lidé zoufalou potřebu modlitby a někdo jim slíbí, že
se bude modlit, končí to jen tím? Ne, my budeme pokračovat v modlitbě tak
dlouho, až dostaneme odpověď. Potom vyplníme druhou část rovnice, která
bývá často přehlédnuta, totiž že budeme chválit a vyvyšovat Boží svaté jméno a
budeme mu děkovat.

V lednu 2005 jsem převzal vedení skupiny a načrtl jsem naše úmysly
kanovníku Vincentu Whelanovi, děkanovi z Shaw Heath, což je nedaleko nás.
Poslal mi krásně napsané požehnání a jsme mu vděční, že se modlíme pod jeho
pověřením. Dva z našich lidí se též vydali na pouť k P. Zlatco Sudacovi, úžasnému
stigmatizovanému knězi z Krku v Chorvatsku. Jakmile nám dal své pomazání
k této službě, poznali jsme, že máme jít do toho.

V červnu 2005 jsme začali psát naši obsáhlou knihu přímluv. Každá přímluva
je očíslována s datem a poznámkou, kdo ji sem vložil. Pak je zde jméno osoby
nebo instituce, která potřebuje modlitbu. Jsou zde detaily o okolnostech
a výsledku, v který se doufá. Podle těchto zápisků mohu poměřit a ocenit
výsledek. Snažíme se být diskrétní v těchto žádostech o modlitbu. Za některé
lidi se modlíme zcela otevřeně, druhé jmenujeme pouze křestním jménem
nebo jen např. „ten v Africe ztracený člověk“. V červenci nám začaly docházet
odpovědi. Seznam kladných výsledků a závěrů se rozšiřoval a některé byly
skutečně zázračné. Jeden člen překřtil naši knihu posléze jménem „Kniha
zázraků“. Uvádíme malý výběr z této knihy:

1.Jedna paní vyprávěla jedné ženě z našeho společenství o dlouhé
hospitalizaci svého manžela. Říkala, že se neočekává zlepšení jeho dlouhodobé
těžké nemoci, ale že ona je hlavně znepokojená jeho zoufalstvím, temnotou,
negativností a nářky. Svým postojem tento muž nakazil celé oddělení. Každý,
kdo se objevil v jeho blízkosti, jakoby cítil a vnímal to ovzduší úplné skleslosti a
zoufalství. Temnota zdá se, že se kolem něho šířila. Řekli jsme jí, že ho zapíšeme
do naší knihy přímluv a že se za něho každý den ve tři hodiny lidé budou modlit
Hodinku milosrdenství. Příští den později odpoledne volala ta paní, že navštívila
nemocnici v 15.10 hod. a byla zcela užaslá nad změnou svého manžela. Byl
zcela kladně naladěn, šťastný, přijímající svůj stav, prostě osoba plná světla a
tepla. Totální změna! Chvála Pánu!

2. Jeden nevěřící muž mi jednoho dne přišel říci, že lékaři dávají jeho tchýni pouhých 24
hodin života. Vložil jsem ji tedy tajně do naší knihy přímluv. Po třech
měsících lékař navštívil tohoto muže a jeho ženu a omlouval se za úzkosti a
strach, které jim způsobil. Říkal, že již celá léta se nikdy nezmýlil v odhadu blížící
se smrti. Již tolikrát viděl její příznaky. „Kupodivu, vaše maminka nyní dobře
jí i dobře spí,“ dodal, „to je zcela podivuhodné. Nemodlí se za ni někdo?“,
zeptal se nakonec. Oba dva spěchali ke mně a oba ateisté se ptali: „Nedal jste
snad naši maminku do té vaší „knihy“, o které jste se nám zmiňoval? „Ano,
samozřejmě, dal jsem ji tam.“

Nyní mne tito ateisté navštěvují a ptají se mne na Ježíše. Také navštěvují svoji
maminku a po celou dobu návštěvy jí čtou Bibli od gedeonů.

3. Jedna žena byla po malé operaci propuštěna týž den z nemocnice. Po
nějakém čase se jí udělalo špatně a tělo se jí pokrylo boulemi a modřinami.
Okamžitě byla znovu přijata do nemocnice, ale ihned upadla do komatu. Byla
napadena virem napadajícím tkáň. Na Štědrý den jí bylo uděleno pomazání
nemocných a očekávalo se, že umře. Vzali jsme ji do naší knihy přímluv. Doktoři
odstranili infikovanou tkáň, věděli však, že zemře. K jejich ohromnému údivu
se tato paní uzdravila a přišla se v příštím měsíci podívat na naši modlitební
skupinu!

4. Žena v hluboké depresi, zcela „nepoužitelná“, negativní, rezignující,
ochromená, úplně na dně, neschopná cokoliv dělat, byla průběžně léčena všemi
možnými terapiemi: léky, bylinkami, psychology. Její domácí i pracovní život byl
naprosto bezútěšný. Začali jsme se za ni modlit a postupně bylo zřejmé, že se
začala zlepšovat. Brzy nato odbourala některé terapie a nakonec byla úplně v
pořádku.

Krásné svědectví…. Ale to není všechno! Bůh jí daroval bonus - požehnání navíc.

„Pár měsíců nato“, říká žena „když jsem byla tolik dotčena mocí modlitby,
kterou jsem tak jasně zakusila, začala jsem navštěvovat vyučování a byla jsem
přijata do katolické církve o Velikonocích roku 2008.“ Nádherný bonus, že?!

PADESÁT DEVĚT STRAN VYSLYŠENÝCH MODLITEB

V červenci 2005 jsem začal zapisovat svědectví, každý měsíc jsem
hustě popsal jednu A4. Po téměř čtyřech létech mám padesát devět stránek
svědectví, závěrů, kladných výsledků, pozitivních ohlasů a ZÁZRAKŮ. Do
12. května roku 2008 jsme měli 1158 žádostí o přímluvu, mnohé z nich byly
multiprosby a přišlo 662 hlášení o odpovědi na modlitbu. Okolo patnácti lidí
chodí do modlitební skupiny na jednu hodinu měsíčně. Mezitím posílám
oběžník, abych udržoval kontakt. Padesát lidí z celého světa se k nám připojilo
jako přímluvci v modlitbě na dálku. Jsou totiž velice povzbuzeni tím, co děláme
a našimi svědectvími o tom, co Bůh dělá v životech lidí a rovněž tím, co Bůh
dělá v jejich vlastních životech. To dává lidem smysl pro naději, že je zde moc
vytrvalé modlitby, která doufá až do doby, kdy je na ni odpověď. Do této moci
modlitby jsou zahrnuty celé komunity řeholnic a řeholníků a kajícníků. Jsem
dost drzý na to, abych je přiměl k podpoře skupiny. Ze začátku jsou snad trochu
váhaví, ale brzy se stávají nadšenými. „Dech Boží“ je naše jméno a Dech Boží je
u nás vnímatelně přítomný. Původně jsem myslel, že se naše skupina bude
jmenovat Gedeon, protože jsme skutečně jen malá a křehká banda modlících
se bojovníků. Nejstarší člence je devadesát a modlí se celý den. Nemáme
hudebníka, pouštíme vhodnou píseň z cédéčka a tiše vstřebáváme krásu slov a
hudby. Jsme skupina opravdu všekřesťanská, tedy kromě katolíků, počítáme-li
dálkové členy, máme anglikány, metodisty, kvakery, členy Armády spásy,
baptisty. Dokonce i ti dva ateisté přes ulici vypadají nadšeně.

Minulé setkání jsem zakončil prosbou, abychom prodlévali v prosbě Otčenáše,
která říká:

„Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi.“ Abychom přemýšleli o tom, co tato
prosba pro nás znamená. Pak jsem šel domů a pustil si v televizi křesťanský
program právě ve chvílí, kdy nějaký služebník říkal:

„ Neskvělejším charismatem darovaným nám Duchem svatým, je charisma
přímluvné modlitby, protože právě přímluvná modlitba chce, aby Boží vůle
byla „ jako v nebi, TAK I NA ZEMI.“ Amen , Amen. Díky vám! Chvalme Otce i
Syna i Ducha Svatého. Vyvyšujeme, Bože, Tvé mocné jméno!

Z časopisu GoodNews (červen 2008) s laskavým svolením redakce přeložila Pavla Fabianová


  
© 2001-2013 Katolická charismatická obnova. Použití textů je možné se svolením redakce. ISSN 1214-2638.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2007 - 2017
Nejčastěji hledané výrazy: Charismatická obnova | Vnitřní uzdravení | Vojtěch Kodet | Tábor Jump
Katolická charismatická konference 2017