Katolická charismatická obnova
  

Hlavní menu:


Rozlišování duchů

21.07.2001, autor: Sean Conaty, kategorie: Křesťanský život
I když někteří lidé tvrdí, že Duch svatý je zdrojem všech jejich vnuknutí, věci se mají trochu složitěji a bohužel je známo, že takzvaná Boží vnuknutí mohou být klam. Proto nelze brát duchovní fenomény v jejich „nominální hodnotě“, ale je potřeba je pečlivě zkoumat. Jednoduchý termín, kterým tento proces nazýváme v Obnově, je rozlišování.

Ve Starém zákoně byl prorokem ten, kdo vysvětloval události dějin. Takto pomáhal lidem vidět, kde zasahuje Bůh. Četl znamení času a tak někdy předpovídal také budoucí události. Lidu Izraele prorocké slovo určovalo zemi zaslíbenou, do které měli přijít, druh chrámu, který byl postaven a vůdce, které si zvolili.

Pro nás je dnes prorocké Boží slovo zjeveno v Písmu svatém, v Kristu, v živé tradici církve a v naší vlastní duchovní cestě. To vše je důležité, když chceme rozlišit, co od nás Bůh žádá. Ve své modlitbě, která je zásadní v našem naslouchání Božímu prorockému hlasu, se učíme odpovídat ve víře a poslušnosti na jeho naléhání. Na naší osobní duchovní cestě, se všemi nadějemi a strachy, zakoušením neútěchy a útěchy, s krizemi a velkými událostmi vše nám pomáhá otevřít se Božímu prorockému slovu.

Co je účelem a cílem rozlišování? V zásadě to je stát se vědomým toho, že Duch Boží v nás pracuje a snažit se rozpoznat, co nám říká a co to znamená. Jistěže chceme dát na toto autentickou křesťanskou odpověď – odpověď, kterou by dal Ježíš. V nádherné Ježíšově řeči o pšeničném zrnu ve 12. kapitole Janova evangelia vidíme, jak je v procesu rozlišování konfrontován s otázkou svého utrpení a je později schopen říci: „Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel. Otče, oslav své jméno!“ Tu samou otázku, kterou Ježíš klade v 12. kapitole Jana, klademe i my – kterou cestou vede můj život?

Cílem rozlišování je v posledku budování Božího království v nás a ve společnosti, ve které žijeme, v našich rodinách, v práci a v našich farnostech. Rozhodnutí čistě na základě zdravého selského rozumu je podle mé zkušenosti téměř vždy defektní, když se jedná o rozlišování nadpřirozeného. Opatrnost je často také sama defektní, protože často zaznamenává nedostatek odvahy rozhodnout se. Tu je potřeba vlivu Ducha svatého v procesu rozhodování, které ovlivní náš život a životy druhých. Byl jsem například jednou zavolán na farmu, na které byla v minulosti zaznamenána paranormální aktivita. Obyvatelé, muž a žena, kdysi nějak trpěli duševní nemocí. Při příjezdu mi selský rozum radil krátce požehnat a odejet. Opatrnost mi říkala, že kdybych se příliš zapovídal, situaci by to mohlo zhoršit, a tak jsem měl trochu strach pouštět se více do této záležitosti. Když jsem se na cestě domů modlil v autě za manžele růženec, pocítil jsem náhle znepokojení, jak jsem se vypořádal s celou situací. Poprosil jsem Ducha svatého o pomoc a druhého dne jsem se vrátil na farmu, abych zjistil, jak se dalo očekávat, že se nic nestalo. Požehnal jsem potom dům a pomodlil jsem se modlitbu za vysvobození a nejen, že to pomohlo onomu domu, ale také oni manželé pociťují ve svém životě více stability.

Existují určité základní prvky, které vždy v rozlišující osobě nalezneme. Zásadní je pravidelný modlitební život. Musíme se také učit být dobrými posluchači – církve, lidí, nás samých a nakonec Boha. Otevřenost je také velmi důležitá, stejně jako pokora, s připraveností shodit ze stolu naše vlastní názory a uznat, že chápeme pouze velmi málo z celé pravdy v dané situaci. Pozornost našim pocitům během času rozlišování nám pomůže čelit našim předsudkům a ty překonat. Musíme být vůči sobě otevření a také vůči druhým – i těm, se kterými máme problémy.

Atmosféra důvěry je pro naši správnou dispozici a schopnost oddělovat ovce od kozlů a plevel od obilí nejdůležitější. Toto vše vede ke „svobodě Ducha“, která bude apelovat na ty věci v nás, které Bohu vzdorují. Potřebujeme vědět, jak pracovat s našimi fixacemi způsobenými nedostatkem pocitu bezpečí, našimi strachy a obavami, abychom mohli hluboce důvěřovat Bohu a být si jisti, že nám bude ku pomoci a ukáže nám jasně svou vůli, když ho o to budeme prosit.

Sv. Jan ve 4. kapitole svého prvním listu varuje své přátele: „Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa.“ Tento úryvek ukazuje na těžkosti, se kterými se setkali sami apoštolové, když se snažili přinést pravdivou zvěst o vtělení do nevěřícího světa. Apoštolové se, podobně jako my, museli naučit způsobům rozlišování a Pavel mluví o „daru rozlišování duchů“ v 1. listě Korinťanům (1Kor 12,10). Rozlišování proto může být také charismatem, darem, který vlévá Bůh, a je to dar mnohem rozšířenější, než bychom věřili. Je to dar těch, kteří mají vedoucí úlohu v církvi, a dar, který musíme nechat růst prostřednictvím již zmíněné modlitby, Písma a naslouchání.

V rozlišování duchů se zmiňujeme o různých druzích motivujících sil v nás a kolem nás. Víme, že v nás musíme čelit stálému boji na poli vědomí, s vnějšími a vnitřními sklony k dobru a ke zlému. Můžeme se také dostat pod vliv duchů, nejen Ducha svatého, ale také zlého ducha, kterému říkáme satan nebo ďábel. Zde je prací rozlišování duchů nalézt, odkud vítr vane – Bůh, ďábel nebo lidský duch. Činnost Ducha Božího nás má vést k pravé svobodě, pracuje přímo nebo nepřímo či prostřednictvím druhotných příčin, aby nám pomohl k dobru. Ďábel používá vlastní moc a svodů věcí světa kolem nás, aby nás naklonil ke zlému. Lidský duch může být nakloněn jak k dobru tak ke zlému. Následujeme-li vlastní sobectví, směřujeme ke konání zla, ale následujeme-li správný důvod, tíhneme k dobru. Lze si představit, že se tato pravidla stávají docela složitými, když se stane, že jsou všichni tři duchové činní v týž moment a situaci.

Jednou jsem byl na duchovních cvičeních, rozhodl jsem se sledovat modlitební program a někdo mi ukazuje nejlepší způsob, jak na to. Můj lidský duch pak říká, že to je pro mě příliš, a že mám něco z celého plánu vynechat, i když bych měl na to, abych se účastnil celého programu. Ďábel ale může našeptávat, abych dělal více než jsem schopen a způsobil by tak, že bych nechal původního plánu, protože jsem si ho zošklivil kvůli své nevyhnutelné chybě, a nechat ho úplně.

Když je v práci Boží Duch, obvykle zjistíme, že se v dané osobě nebo situaci děje toto:

+ pravda, která podporuje pravdu a učení církve

+ pokorná reakce na ty, kteří mají autoritu

+ moudrost

+ opatrnost a pozorná reflexe

+ pokoj a klid, který rozhání přehánění a prudkost - Duch svatý nespěchá

+ klid a pokoj hluboko uvnitř, když se projevují něčí dary

+ upřímná touha činit pouze Boží vůli

+ trpělivost v utrpení

+ prostota ducha a pravdivost – schopnost rozpoznat úchylky v nás a ducha klamu charakteristického pro démony.

Někdy těžko rozlišuji, když jsou lidé nepružní a ztuhlí ve způsobu, jak vidí svou situaci a názory, které se utvářely předtím, než začal proces rozlišování. Musíme si dávat pozor, abychom se nedali zotročit vlastními přesvědčeními. Víra, že nikdy neudělám chybu, vede ke špatnému rozlišování.

Někdy nazývám lidského ducha naším chudým příbuzným. Nedostatky lidského ducha se v době rozlišování stávají velmi zřejmými. Jsme zraněni hříchem, inklinujeme k sebelásce a sebe-spravedlnosti. Stále bojujeme s vinou, s tendencí hovět příjemnému životnímu stylu a sklonem k nízké sebeúctě. Potřebujeme však být na sebe hrdí, abychom měli respekt před svými názory a našimi vlastními lidskými hodnotami, a abychom byli schopní brát je v úvahu bez toho, abychom se cítili nějak pošpiněni. Často nám dělá problémy trpělivost v soužení našem i ostatních lidí. To může značit potřebu osvobození v určitých případech. Kvůli dobrému rozlišování se musíme zříci sami sebe, vzít svůj kříž a „stát se obilným zrnem, které je připraveno zemřít.“

-----

Pracovní překlad David Vopřada

Zdroj: Goodnews Online, portál britské CHO (www.ccr.org.uk). Uveřejněno se souhlasem vydavatele.


  
© 2001-2013 Katolická charismatická obnova. Použití textů je možné se svolením redakce. ISSN 1214-2638.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2007 - 2017
Nejčastěji hledané výrazy: Charismatická obnova | Vnitřní uzdravení | Vojtěch Kodet | Tábor Jump
Katolická charismatická konference 2017